Nebojte se stresu, nemusí to být hned katastrofa!

Nebojte se stresu, nemusí to být hned katastrofa!

Mýlíte se, když si myslíte, že stres má pouze škodlivé účinky. Není tomu tak. Stres v určité míře lidskému organismu prospívá. Mírný stres může člověka nakopnout, motivovat a zlepšit jeho obranyschopnost. Příliš mnoho stresu ale je nebezpečný, může vést k vzniku různých nemocí. Jak to tedy je? Čtěte dál, vše se dozvíte...

Pokud se často cítíte přetíženě, je na čase zařadit "klidový režim" a více odpočívat, aby se "resetoval" nervový systém. První a nejdůležitější věc však je naučit se rozpoznat tato znamení a najít pro ně řešení.

Co je stres?

Stres je jednou z odpovědí těla na hrozbu, které bylo vystaveno. Když se člověk dostane do ohrožující nebo náročné situace - reálné nebo představené - tělo se rychle přepne do režimu „automatický pilot“ a projeví se biologické a psychologické reakce. Ty se nazývají stresové odpovědi jejichž výchozím bodem je stresové centrum mozku, hypotalamus.

Odpověď vždy slouží na ochranu organismu, protože hlavním a nejdůležitějším úkolem mozku je udržet naše tělo naživu.

Pokud toto funguje správně zůstáváte soustředění, energičtí a bdělí. Můžete dokonce i zachránit život - například při náhlém sešlápnutím brzdového pedálu předejdete možné nehodě.

Stres může také pomoci splnit výzvy. Když se soustředíte na prezentaci nebo se připravujete na zkoušku místo sledování televize.

Nad určitou úroveň stres však místo pomoci způsobuje škody organismu. V takových případech je to na úkor zdraví, vztahů, výkonu a kvality života.

Jak to funguje na biologické úrovni?

Hans Selye, známý díky své teorii stresu, zkoumal průběh stresu. Lékař-výzkumník maďarského původu identifikoval fáze stresu následovně:

1. fáze: Když je mozek ohrožen, nervový systém reaguje na tento podnět tím, že napumpuje organismus stresovými hormony, jako je adrenalin nebo kortizol. Srdce pumpuje rychleji, svaly se stahují, stoupá krevní tlak, zrychluje se dýchání a smysly jsou ostřejší. Tyto fyzické změny zvyšují vytrvalost, urychlují reakční dobu a zvyšují soustředěnost, aby bylo tělo připraveno na hrozbu nebo se jí vyhnulo.

2. fáze: pokud stresový podnět pokračuje, trvá déle, pak tělo musí udržet obranu, pokusit se přizpůsobit. Tím se zvyšuje zátěž organismu a po určité době začne využívat rezervy energie. Vysoký krevní tlak se může ustálit a neustálá bdělost může vést k poruchám spánku.

3.fáze: V případě vyčerpanosti se zásoby spotřebují. Pokud stresová situace přetrvává, člověk onemocní. Kvůli neustálému napětí svaly ztvrdnu, bolí, a končetiny jsou studené. Rovněž se mohou vyskytnout poruchy ve funkci střev.

Vliv chronického stresu

Lidský nervový systém není příliš účinný při rozlišování mezi emocionálními a fyzickými hrozbami. Reaguje na rozhořčenou debatu s přítelem, blížící se termín odevzdání projektu nebo nezaplacené účty, jako bychom čelili reálné situaci ohrožující život. A čím častěji se tento nouzový systém aktivuje, tím obtížnější je jeho vypnutí.

Máme-li tendenci často klást důraz na malé věci, je naše tělo většinu času neustále v napjatém stavu připravenosti, který může vést k vážným zdravotním problémům. Chronický stres má vliv na téměř každý systém v těle. Může potlačit imunitní systém, narušit zažívací a reprodukční systém, zvýšit riziko infarktu a mrtvice a urychlit proces stárnutí.

Může dokonce přeskupit mozkové sítě, díky čemuž můžeme být úzkostnější, v depresi a dalších duševních problémech a dostáváme se tak do začarovaného kruhu.

Jaké nemoci může způsobit stres?

Možné nemoci způsobené nebo zhoršované stresem jsou uvedená níže

1. deprese a úzkost
2. jakýkoli druh bolesti
3. problémy se spánkem
4. autoimunitní onemocnění
5. problémy s trávením
6. kožní onemocnění - např. ekzém
7. srdeční onemocnění
8. problémy s reprodukcí
9. poruchy myšlení a paměti

Příznaky stresu, přetížení

Na neustálém stresu je nejnebezpečnější to, že si tělo zvykne na stav napětí. Zpočátku se příznaky zdají být známé a my se stále můžeme cítit normálně a neuvědomujeme si, jak moc je ovlivňován náš každodenní život a jeho kvalita. Proto je důležité vědět časté varovné signály a příznaky stresového přetížení, které se mohou objevit na 4 frontách.

Kognitivní symptomy:

– problémy s pamětí,
– nesoustředěnost, 
– ztráta úsudku,
– negativní pohled na život, 
– nervózní, rozrušené myšlenky, 
– neustálá znepokojenost.

Emocionální symptomy:

– deprese, pocit neštěstí, 
– úzkost, agitace, 
– podrážděnost, výkyvy nálady, hněv
– emocionální přetížení
– osamělost, izolace,
– jiné duševní nebo emocionální problémy.

Fyzické příznaky:

– bolest hlavy, 
– průjem nebo zácpa, 
– nevolnost, závratě, 
– bolest na hrudi, vysoká srdeční frekvence, 
– pokles sexuálních tužeb, 
– časté nachlazení, chřipka.

Příznaky v chování:

– přejídání se nebo podvýživa, 
– nedostatek spánku, nebo až příliš, ale bez pocitu odpočinutí, 
– ústup od ostatních, antisociální chování, 
– zanedbání zodpovědnosti, 
– nadměrná konzumace alkoholu, léků, 
– kouření, 
– nervové návyky (např. kousání nehtů, poklepávání nohou).

Příčiny stresu

Existují jak vnější, tak vnitřní příčiny stresu. Je důležité věnovat pozornost oběma výše uvedeným.

Mezi vnější příčiny patří: zásadní změny v životě, na pracovišti nebo ve škole, vztahové potíže, finanční problémy, děti a rodina.

Vnitřní příčiny zahrnují: pesimismus, neschopnost přijmout nejistotu, rigidní myšlení, nedostatek flexibility, negativní sebevyjádření, nereálná očekávání, neustálé úsilí o dokonalost.

Kolik je moc stresu?

Kolik stresu je příliš mnoho je individuální. Někteří jedinci jsou schopni snadněji zvládnout těžké okamžiky života, zatímco jiní se kvůli menším překážkám, obtížím a frustracím zhroutí dříve. Dokonce jsou i takový typy lidí, kteří září i při stresovém životním stylu. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho mohou tento napjatý stav vydržet.

Vzhledem k širokému poškození zdraví vlivem stresu je důležité znát svá omezení a hranice!

Faktory ovlivňující toleranci stresu

Existují určité faktory, které činí lidi schopnější vyrovnat se se stresem, více vnímají faktory z vnějšího okolí, takže si ušetří spoustu úzkosti. Podívejme se, jaké jsou tyto faktory!

Podpora: Silná síť podpůrných přátel a členů rodiny je obrovskou pomocí proti stresu. Když máte kolem sebe lidi, o nichž víte, že se na ně můžete spolehnout, problémy v životě se nezdají tak vážné. Na druhé straně, čím osamocenější, izolovanější, tím větší je riziko trápení se stresem.

Kontrola, udržení věcí pod kontrolou: pokud si věříte a cítíte schopnost ovlivnit události, jste schopni vydržet výzvy, je snazší překonat stres. Nicméně, pokud máte pocit, že kontrola vašeho vlastního života není ve vašich rukou, stres vás s větší pravděpodobností zasáhne.

Přístup: Existuje obrovský rozdíl ve schopnosti zvládat stres v živote a případě nevyhnutelných výzev. Pokud jste spíše optimisti a máte naději pak jste méně zranitelní. Lidé odolní vůči stresu jsou otevřenější výzvám, mají silnější smysl pro humor, věří ve vyšší cíle a jsou vnímavější vůči nevyhnutelným změnám v životě.

Schopnost ovládat emoce: Pokud nevíte, jak se uklidnit, když jste smutní nebo rozzlobení, nebo se bojíte, pak je větší pravděpodobnost, že se vystresujete. Správná identifikace a řízení emocí může zvýšit toleranci ke stresu a pomoci zvrátit obtíže.

Znalost a připravenost: Čím více víte o stresové situaci - jak dlouho to bude trvat a co se v dá v dané situaci čekat - tím snáze se s ní vyrovnáte. Například, pokud jste před chirurgickým zákrokem, ale jste si vědomi toho, co můžete od operace očekávat a co se očekává v době zotavení, bolestivé hojení bude méně stresující, než kdybyste šli na operaci bez jakýchkoliv informací.

Zlepšení schopnosti zvládat stres

Zde je několik způsobů, jak si vytvořit toleranci ke stresu.

Sportujte!

Zvýšení úrovně aktivity je něco, co můžete udělat, abyste se cítili lépe. Pravidelné cvičení zlepšuje náladu a také odvádí pozornost od problémů. To vám umožní vymanit se z víru negativních myšlenek, které živí stres. Zvláště efektivní jsou dynamická cvičení, jako je chůze, běh, plavání, jízda na kole a tanec.

Seznamte se! Pečujte o své vztahy!

Dokonce i jednoduchý akt, jako je komunikace s jinou osobou spouští hormony, které zmírňují příznaky stresu, když se cítíte nejistí nebo ztrácíte pocit bezpečí. Ať už máte pár slovních rozhovorů, pěkné slovo, úsměv, povzbuzující pohled může pomoci uklidnit nervový systém. Takže věnujte více času lidem, se kterými se cítíte dobře. Pokud nemáte blízký vztah nebo právě vztah je to, co vyvolává stres, musíte přednostně budovat vztahy plné síly, dobré nálady a spokojenosti.

Nechte své smysly volně být!

Dalším rychlým způsobem, jak zmírnit stres, je nechat naše smysly - zrak, sluch, chuť, čich, hmat - zažít něco skvělého. Nejdůležitější je pro nás najít ten nejlepší pocit. Poslouchání dobré písničky, vůně mleté kávy nebo pohlazení zvířete? Každý reaguje trochu jinak na smyslové podněty, takže musíte zjistit, co je pro Vás nejlepší.

Naučte se relaxovat!

Zcela vyloučit stres z Vašeho života není možné, ale můžete kontrolovat, jak Vás ovlivní. Relaxační techniky, jako je jóga, meditace a hluboké dýchání, aktivují klidový stav těla, který působí jako opak stavu „bojuj nebo utíkej“. Pokud budete pravidelně cvičit některou z relaxačních technik, povede to ke snížení denní úrovně stresu, a naopak ke zvýšení pocitů radosti a klidu. Kromě toho i v extrémních podmínkách budete schopni se rychle uklidnit.

Stravujte se zdravě!

Jídlo, co jíte může zlepšit nebo zhoršit vaši náladu, stejně jako ovlivnit vaši schopnost reagovat na stres. Zpracované potraviny a polotovary, rafinované sacharidy a jídelníček obsahující sladké potraviny zvyšují a vyživují příznaky stresu. Jídelníček bohatý na čerstvé ovoce a zeleninu, konzumace vysoce kvalitních bílkovin a zdravých tuků (zejména omega-3 mastné kyseliny), pomáhá vašemu tělu zvládat stres. (jak fyzicky, tak psychicky)

Odpočiňte si!

Únava může zvýšit stres tím, že přemýšlíme iracionálně. Chronický stres pak může zasahovat do fází spánku. Bez ohledu na to, zda spíte tvrdě nebo se v noci probouzíte, existuje spousta způsobů, jak zlepšit kvalitu a hloubku spánku, díky čemuž budete produktivnější, emocionálně vyvážení a méně vystresovaní.

 

V souhrnu tedy záleží na tom, jak na různé situaci reagujeme. Známe-li jejich průběh, důsledky, naše vlastní hranice, pak zvládneme stresující situace lépe a dokonce nám mohou být k dobru. Z fyzického i psychického hlediska je však také důležité, abychom byli připraveni na kritické situace, ať už se jedná o ohrožení života nebo výzvu.

„Negativní myšlení omezuje výkon. Pokud to však převrátíme, nemožné se náhle stane dostupným. “(Amby Burfoot)

Zdroj (_) (_)

Vyzkoušejte naše produkty Arctic Root kapsle a Eskimo-3 Brainsharp rybí olej, které Vám mohou pomoci vyrovnat se se stresovými situacemi.

Zanechat komentář

* Jméno a příjmení:
* E-mailová adresa (není veřejné)
   Webová stránka:
* Komentář:
Kód